logo

Operátor Pythonu NEBO

Operátor Python OR vezme alespoň dva booleovské výrazy a vrátí True, pokud je některý z výrazů True. Pokud jsou všechny výrazy False, vrátí False.

Vývojový diagram operátora OR Pythonu

Python-logic-or-operator

Pravdivostní tabulka pro Python OR operátor

Výraz 1 Výraz 2 Výsledek
Skutečný Skutečný Skutečný
Skutečný Nepravdivé Skutečný
Nepravdivé Skutečný Skutečný
Nepravdivé Nepravdivé Nepravdivé

Použití operátoru OR v Pythonu s booleovským výrazem

Operátor Python OR vrací True v kterémkoli z předávaných booleovských výrazů má hodnotu True.



Příklad: Nebo Operátor s booleovským výrazem

Python3




bool1>=> 2>>>3> bool2>=> 2><>3> > print>(>'bool1:'>, bool1)> print>(>'bool2:'>, bool2)> > # or operator> OR>=> bool1>or> bool2> print>(>'OR operator:'>, OR)>

java řetězec je prázdný

>

>

Výstup

bool1: False bool2: True OR operator: True>

Použití operátoru Python OR v if

V příkazu if můžeme použít operátor OR. Můžeme jej použít v případě, kdy chceme provést blok if, pokud se některá z podmínek stane pravdivou.

Příklad: Nebo Operátor s příkazem if

Python3


json v příkladu json



# or operator with if> def> fun(a):> >if> a>>=> 5> or> a <>=> 15>:> >print>(>'a lies between 5 and 15'>)> >else>:> >print>(>'a is either less than 5 or greater than 15'>)> > > # driver code> fun(>10>)> fun(>20>)> fun(>5>)>

>

>

Výstup

pole řetězců v jazyce C
a lies between 5 and 15 a lies between 5 and 15 a lies between 5 and 15>

Ve výše uvedeném výstupu vidíme, že kód pro příkaz if se provede vždy. Je to proto, že pro každou hodnotu a bude jeden z booleovských výrazů vždy True a blok else nebude nikdy proveden.

Operátor OR Pythonu – zkrat

Operátor Python Or vždy vyhodnocuje výraz, dokud nenalezne True, a jakmile Found a True, zbytek výrazu není kontrolován. Pro lepší pochopení zvažte níže uvedený příklad.

Příklad: Zkrat v Pythonu NEBO Operátor

Python3




# short circuit in Python or operator> def> true():> >print>(>'Inside True'>)> >return> True> > def> false():> >print>(>'Inside False'>)> >return> False> > case1>=> true()>or> false()> print>(>'Case 1'>)> print>(case1)> print>()> > case2>=> true()>or> true()> print>(>'Case 2'>)> print>(case2)> print>()> > case3>=> false()>or> false()> print>(>'Case 3'>)> print>(case3)> print>()> > case4>=> false()>or> true()> print>(>'Case 4'>)> print>(case4)>

applet
>

>

Výstup

Inside True Case 1 True Inside True Case 2 True Inside False Inside False Case 3 False Inside False Inside True Case 4 True>

Z výše uvedeného příkladu můžeme vidět, že je dodržováno vyhodnocení zkratu nebo líného vyhodnocení. V case1 a case2 není druhý výraz vyhodnocen, protože první výraz vrací True, zatímco v case3 a case4 je druhý výraz vyhodnocen tak, že první výraz nevrací True.