'The Raven' od Edgara Allana Poea je jednou z nejznámějších básní, jaké byly kdy napsány. Přinesl svému autorovi celosvětovou slávu a byl často analyzován, provozován a parodován. Ale čím je tato báseň tak výjimečná?
V této příručce vám poskytneme úplný přehled o filmu The Raven diskutovat o všem možném, od smutných příběhů, které stojí za jeho vznikem a co se vlastně děje mezi vypravěčem a havranem, až po jeho témata a poetické prostředky, které tak efektivně využívá.
The Raven Poem: Full Text
Níže je kompletní text básně Havran, kterou napsal Edgar Allan Poe a publikoval v roce 1845. Skládá se z 18 slok a celkem 108 řádků.
Kdysi o půlnoční ponuré, když jsem, slabý a unavený, přemýšlel, nad mnoha zvláštními a podivnými svazky zapomenuté tradice – Zatímco jsem přikývl, skoro jsem si zdřímnul, najednou se ozvalo zaklepání, jako když někdo jemně zaklepal, zaklepal na dveře mé komory. . 'To je nějaký návštěvník,' zamumlal jsem a 'klepal na dveře mé komnaty - jen tohle a nic víc.' Ach, jasně si vzpomínám, že to bylo v ponurém prosinci; A každý jednotlivý umírající uhlík vytvořil na podlaze svého ducha. Dychtivě jsem si přál zítřek; - marně jsem si hledal ze svých knih půjčit si smutek - smutek za ztracenou Lenore - Za vzácnou a zářivou dívku, kterou andělé jmenují Lenore - Bezejmenná zde navěky. A hedvábné, smutné, nejisté šustění každého purpurového závěsu mě vzrušovalo – naplňovalo fantastickými hrůzami, které jsem nikdy předtím nepocítil; A tak jsem teď, s tichým tlukotem svého srdce, stál a opakoval: 'To je nějaký návštěvník prosící vchod u dveří mé komnaty - Nějaký pozdní návštěvník prosící vchod u dveří mé komory; - Tohle je a nic víc.' Nyní má duše zesílila; a pak už neváhal: 'Pane,' řekl jsem, 'nebo paní, opravdu vás prosím o odpuštění; Ale faktem je, že jsem podřimoval, a ty jsi tak jemně klepal, A tak slabě jsi klepal, klepal na dveře mé komnaty, že jsem si sotva byl jistý, že jsem tě slyšel“ – tady jsem otevřel dveře dokořán; – Tma tam a nic více. Hluboko do té temnoty a díval jsem se, dlouho jsem tam stál a přemýšlel, bál se, pochyboval, snil sny, které se dosud žádný smrtelník neodvážil snít; Ale ticho bylo nepřerušené a ticho nedávalo žádný znak. To jsem zašeptal a ozvěna zamumlala slovo: ,Lenore!' – Jen tohle a nic víc. Zpátky do komnaty se otáčejí, celá moje duše ve mně hořela, Brzy jsem zase slyšel klepání poněkud hlasitější než předtím. 'Jistě,' řekl jsem, 'to je jistě něco na mé okenní mříži; Dovolte mi tedy vidět, co tam je, a prozkoumat toto tajemství – Nechte mé srdce chvíli ztišit a toto tajemství prozkoumat; – 'To je vítr a nic víc!' Otevřel jsem tu okenici, když s mnoha flirtováním a třepotáním tam vstoupil majestátní Havran z dávných svatých dnů; Nepřiměla ho ani nejmenší poklona; ani minutu nezastavil nebo nezůstal; Ale s výrazem lorda nebo dámy, usazený nad dveřmi mé komnaty – usazený na bustě Pallase přímo nad dveřmi mé komnaty – Seděl a seděl a nic víc. Pak tento ebenový pták přitahující mou smutnou fantazii k úsměvu, Podle hrobu a přísné výzdoby obličeje, který měl na sobě, „Ačkoli tvůj erb je ostříhaný a oholený, ty,“ řekl jsem, „nejsi si jistý žádný zbabělec, příšerně ponurý a starověký Havran putující z Nočního pobřeží — Řekni mi, jaké je tvé vladycké jméno na Nočním plutonském pobřeží!“ Quoth havran 'Nikdy více'. Moc jsem se divil tomuto nemotornému kuřatovi, když jsem slyšel řeč tak jasně, i když její odpověď měla malý význam – jen málo relevantní; Nemůžeme se totiž ubránit souhlasu s tím, že žádná živá lidská bytost ještě nikdy nebyla požehnána spatřením ptáka nad dveřmi své komnaty – ptáka nebo zvířete na vytvarované bustě nad dveřmi své komnaty, s takovým názvem jako ‚Nikdy víc‘. Ale Havran, sedící osaměle na klidném poprsí, mluvil jen to jediné slovo, jako by jeho duše v tom jediném slově vylila. Neřekl nic dál - ani pírko, pak zamával - Dokud jsem sotva zamumlal 'Jiní přátelé už letěli - Zítra mě opustí, jako moje naděje letěly předtím.' Pak pták řekl: 'Už nikdy.' Překvapen klidem narušeným odpovědí tak výstižně vyřčenou: 'Bezpochyby,' řekl jsem, 'to, co vyslovuje, je jeho jediný sklad a sklad Chyteno od nějakého nešťastného pána, kterého nemilosrdná katastrofa rychle následovala a následovala rychleji, dokud jeho písně nesly jedno břemeno - Dokud žaluje svou naději, že melancholické břemeno neslo 'Nikdy – nikdy více'.“ Ale Havran stále přitahoval všechnu mou fantazii k úsměvu. Rovnou jsem popoháněl polstrované sedadlo před ptákem, poprsím a dveřmi; Potom, po sametovém potopení, jsem se rozhodl propojit Fancy s fantazií a přemýšlel jsem, co tento zlověstný pták z dávných dob – co tento ponurý, nemotorný, příšerný, vychrtlý a zlověstný pták z dávných dob mínil krákáním 'Už nikdy.' To jsem seděl zaujatý hádáním, ale žádná slabika vyjadřující drůbež, jejíž ohnivé oči teď pálily do jádra mých prsou; To a ještě více jsem seděl a věštil, s hlavou v klidu opřenou Na sametové podšívce polštáře, kterou světlo lampy potěšilo, Ale jejíž sametově fialové obložení se světlem lampy pochlubilo se, Ona bude tisknout, ach, už nikdy víc! Pak, pomyslel jsem si, vzduch zhoustl, navoněný neviditelnou kadidelnicí Swing by Seraphim, jejíž nohy cinkaly na chomáčové podlaze. 'Bídníku,' vykřikl jsem, 'tvůj Bůh ti půjčil - prostřednictvím těchto andělů ti seslal Úlevu - oddech a nepenthe od tvých vzpomínek na Lenore.' Quaff, ach, quaff tento druh nepenthe a zapomeň na tuhle ztracenou Lenore!“ Quoth havran 'Nikdy více'. 'Prorok!' Řekl jsem, 'věc zla! – stále prorok, jestli pták nebo ďábel! – Zda tě poslal Pokušitel, nebo tě bouře svrhla sem na břeh, Opuštěný, a přesto neohrožený, v této pouštní zemi začarované – V tomto domě straší hrůzou – řekni mi opravdu, prosím - Je tam - je v Gileadu balzám? - řekni mi - řekni mi, prosím!' Quoth havran 'Nikdy více'. 'Prorok!' Řekl jsem, 'věc zla! – stále prorok, jestli pták nebo ďábel! Tím Nebem, které se nad námi sklání – tím Bohem, kterého oba zbožňujeme – Řekni této duši se zármutkem, pokud ve vzdáleném Aidennu sevře svatou dívku, kterou andělé jmenují Lenore – Sepni vzácnou a zářivou dívku, kterou andělé jmenují Lenore.“ Quoth havran 'Nikdy více'. 'Buď to slovo naším znamením rozchodu, ptáku nebo ďábla!' zaječel jsem, popudlivě – „Dostaň tě zpátky do bouře a na Noční plutonské pobřeží! Nenechávej žádný černý chochol na znamení té lži, kterou tvá duše promluvila! Nechte mou osamělost nezlomenou! – opusťte tu bustu nad mými dveřmi! Vezmi svůj zobák z mého srdce a vezmi svou podobu z mých dveří!' Quoth the Raven 'Nikdy více'. A Havran, nikdy nemizející, stále sedí, stále sedí Na bledé bustě Pallas těsně nad dveřmi mé komory; A jeho oči vypadají jako démonovy, který sní, A světlo lampy nad ním proudící vrhá jeho stín na podlahu; A moje duše z toho stínu, který leží na podlaze, bude vyzdvižena – už nikdy!O čem je 'The Raven'?
'The Raven' je báseň o muži, který má zlomené srdce kvůli nedávné smrti své milované Lenore. Když tráví osamělou prosincovou noc ve svém pokoji, havran opakovaně klepe na dveře a poté na okno. Muž si nejprve myslí, že hluk je způsoben tím, že ho přišel vyrušit pozdní noční návštěvník, a když otevře okenici, je překvapen, když najde havrana. Poté, co byl vpuštěn dovnitř, havran přiletí a přistane na bustě Pallas (starověké řecké bohyně moudrosti).
Muže pobaví, jak vážně havran vypadá, a začne s havranem mluvit; pták však může odpovědět pouze zakvákáním „nikdy“.
Muž nahlas uvažuje, že ho pták opustí, jakmile ho opustili všichni lidé, na kterých mu záleželo. Když havran odpoví „nikdy“, muž to bere tak, že pták s ním souhlasí, i když není jasné, zda havran skutečně rozumí tomu, co muž říká, nebo jen mluví jediné slovo, které zná.
Jak muž pokračuje v konverzaci s ptákem, pomalu ztrácí kontrolu nad realitou. Přesune židli přímo před havrana a položí mu zoufalé otázky, včetně toho, zda se on a Lenore znovu shledají v nebi. Nyní, místo toho, abychom se jen bavili ptákem, bere havranovu opakovanou odpověď „už nikdy“ jako znamení, že všechny jeho temné myšlenky jsou pravdivé. Nakonec se rozzlobí a křičí na havrana a nazývá ho ďáblem a věcí zla.
Báseň končí tím, že havran stále sedí na bustě Pallase a vypravěč, zdánlivě poražený svým žalem a šílenstvím, prohlašuje, že jeho duše bude pozvednuta „nikdy“.
Pozadí filmu 'The Raven'
Edgar Allan Poe napsal „The Raven“ během těžkého období svého života. Jeho manželka Virginia trpěla tuberkulózou, Poe se snažil vydělat peníze jako neznámý spisovatel a začal těžce pít a svádět hádky se spolupracovníky a dalšími spisovateli. Je snadné pochopit, jak mohl vykouzlit temnou a melancholickou náladu 'The Raven'.
Není známo, jak dlouho Poe strávil psaním „Havrana“ (odhady se pohybují od libovolného místa přes jeden den až po více než deset let), ale považuje se za nejpravděpodobnější, že báseň napsal v létě roku 1844. Ve své eseji „The Philosophy“ kompozice,“ uvedl Poe, že se rozhodl zaměřit báseň na smrt krásné ženy, protože je to „nepochybně nejpoetičtější téma na světě“. Doufal, že 'The Raven' ho proslaví, a ve stejné eseji uvedl, že záměrně napsal báseň, aby oslovila jak 'populární, tak kritický vkus.'
'The Raven' byl publikován v novinách The New York Evening Mirror 29. ledna 1845 (v závislosti na zdroji za něj Poe dostal buď 9 nebo 15 dolarů). 'The Raven' přinesl Poeovi okamžitou slávu, i když ne finanční jistotu, kterou hledal. Kritické přijetí bylo smíšené, někteří slavní spisovatelé, jako Ralph Waldo Emerson a William Butler Yeats, vyjadřovali svou nechuť k básni. Navzdory těmto počátečním smíšeným recenzím, báseň The Raven pokračovala ve své popularitě a nyní je jednou z nejznámějších básní na světě. Bylo napsáno nespočet parodií a ve všem se na báseň odkazuje Simpsonovi do týmu NFL Baltimore Ravens (jejich maskot se dokonce jmenuje ‚Poe‘).
Hlavní témata v 'The Raven'
Ze shrnutí The Raven víme, že je to rozhodně melancholická báseň a většina jejích témat se točí kolem ponurých témat. Zde jsou tři nejdůležitější témata.
Téma 1: Smutek
Smutek je ohromující emoce v 'The Raven, “ a vypravěče naprosto pohltí jeho smutek nad ztracenou láskou Lenore. Na začátku básně se snaží odvrátit pozornost od svého smutku tím, že si přečte „svazek zapomenuté tradice“, ale když havran dorazí, okamžitě jej začne zasypávat otázkami o Lenore a dále se ztrácí ve svém žalu nad havranem. odpověď 'už nikdy.' Na konci básně je vypravěč zdánlivě zlomený a prohlašuje, že jeho duše už nikdy nebude ‚vyzvednuta‘ kvůli jeho smutku.
jarní bota
Poe uvedl, že samotný havran byl symbolem smutku, konkrétně, že představovala „truchlivou a nikdy nekončící vzpomínku“. Úmyslně si vybral havrana před papouškem (druh ptáků známější pro svou schopnost mluvit), protože si myslel, že havran lépe vyhovuje temnému tónu básně.
Edgar Allan Poe prožil v době, kdy psal ‚The Raven‘, hodně zármutku a viděl lidi, kteří mu byli blízcí, odcházet, těžce onemocnět nebo zemřít. Byl by si dobře vědom toho, jakou pohlcující sílu může mít smutek a jak má schopnost vymazat vše ostatní.
Téma 2: Oddanost
Je to hluboká láska vypravěče k Lenore, která mu způsobuje takový zármutek, později vztek a šílenství. I když Lenore zemřela, vypravěč ji stále miluje a zdá se, že nedokáže myslet na nic jiného než na ni. V básni mluví o Lenore v superlativech a nazývá ji ‚svatou‘ a ‚zářící‘. V jeho mysli je naprosto dokonalá, prakticky svatá. Jeho láska k této ženě, která tu již není, ho odvádí od všeho v jeho současném životě. Tímto tématem Poe ukazuje sílu lásky a to, jak může být silná i po smrti.
Téma 3: Racionalita vs iracionalita
Na začátku básně je vypravěč dostatečně racionální, aby pochopil, že Lenore je mrtvá a už ji neuvidí. Když havran poprvé začne opakovat „nikdy více“, uvědomí si, že odpovědí je ptačí „jediné zásoby a sklad“, a bez ohledu na to, na co se zeptá, další odpověď nedostane. Zdá se, že dokonce shledává ptáka nejasně zábavným.
Jak však báseň pokračuje, vypravěčova iracionalita se zvyšuje, když klade havranovi otázky, které nemohl znát, a jeho opakovanou odpověď „nikdy“ považuje za pravdivou a logickou odpověď. Poté upadá ještě více do šílenství, proklíná ptáka jako „ďábla“ a „věc zla“ a myslí si, že cítí, jak ho obklopují andělé, než se ponoří do jeho žalu. Na konci básně se zjevně ztratil.
V 'The Raven' chtěl Poe ukázat tenká hranice mezi racionálním myšlením a šílenstvím a jak silné emoce, jako je smutek, dokážou člověka dohnat k iracionalitě, a to i během všedních interakcí, jako byl ten, který měl vypravěč s havranem.
strsep c
7 klíčových poetických zařízení, která 'Raven' používá
Edgar Allan Poe využívá v 'The Raven' mnoho poetických prostředků, aby vytvořil nezapomenutelný a dojemný kus psaní. Níže diskutujeme o sedmi nejdůležitějších z těchto zařízení a o tom, jak přispívají k básni.
Aliterace
Aliterace je opakování zvuku nebo písmene na začátku více slov v díle a je to možná nejzřetelnější poetické zařízení v 'The Raven'. Báseň je plná aliterací, jako jsou fráze „slabý a unavený“, „skoro zdřímnout“ a „následoval rychle a následoval rychleji“. Toto poetické zařízení pomáhá dát básni její slavnou muzikálnost a je jedním z důvodů, proč ji lidé rádi recitují.Narážka
Narážka je nepřímý odkaz na něco, a Poe dělá v 'The Raven' několik narážek. Mezi některé klíčové patří:
-
Busta Pallas, na níž sedí havran, odkazuje na Pallas Athénu, starověkou řeckou bohyni moudrosti.
-
Nepenthe je droga zmíněná v Homérově starověkém eposu Odyssea, a má vymazat vzpomínky.
-
Balzám z Gileadu je odkaz na léčivý krém zmíněný v Knize Jeremiáše v Bibli.
-
Aidenn odkazuje na rajskou zahradu, i když vypravěč to pravděpodobně používá obecně jako „nebe“, protože chce vědět, jestli se tam on a Lenore znovu sejdou.
-
Havrani sami jsou zmíněni v mnoha příbězích, včetně severské mytologie a Ovidiovy epické básně Metamorfózy.
Asonance
Podobně jako aliterace je asonance opakováním samohlásek v jednom nebo více slovech nalezených blízko sebe. Slouží stejnému účelu jako aliterace a objevuje se na začátku prvního řádku básně, kde se dlouhý zvuk „e“ opakuje ve slovech „pochmurný“, „slabý“ a „unavený“.Metr
Většina „The Raven“ se řídí trochaickým oktametrem, což je, když je osm trochaických stop na řádek a každá noha má jednu přízvučnou slabiku následovanou jednou nepřízvučnou slabikou.
Poe však ve skutečnosti používal několik typů metru a říká se, že založil jak metr, tak rýmovací vzor 'The Raven' z básně Elizabeth Barrett 'Námluvy lady Geraldiny'. Meter je v „The Raven“ velmi prominentní a spolu s dalšími poetickými zařízeními z něj dělá tak populární báseň, kterou lze recitovat.
Opakování
Mnoho slov se v 'The Raven' opakuje, z nichž nejznámější je slovo 'nevermore', které pták sám opakuje v celé básni. Mezi další běžně opakovaná slova a fráze v básni patří „Lenore“, „dveře komory“ a „nic víc“. To vše se rýmuje se slovem „nevermore“ a přispívá k pocitu sklíčenosti v básni zdůrazněním havranovy bezútěšné odpovědi na každou otázku.Rým
Rýmovací vzor v 'The Raven' následuje vzor ABCBBB. Všechny řádky „B“ se rýmují s výrazem „nevermore“ a kladou dodatečný důraz na poslední slabiku řádku.
V básni je také docela dost vnitřního rýmu, jako je věta „Ale ticho bylo nepřerušené a ticho nedalo žádný znak“, kde se „nepřerušený“ rýmuje s „tokenem“.
Vnitřní rýmování se vyskytuje v prvním řádku každé sloky. Vyskytuje se také ve třetím řádku a části čtvrtého řádku každé sloky. V příkladu 'Nenechávej žádný černý chochol jako známku té lži, kterou tvá duše promluvila!/Nechej mou osamělost nezlomenou! – opusť tu bustu nad mými dveřmi!' 'token' a 'mluvený' ve třetím řádku rýmu sloky s 'unbroken' ve čtvrtém řádku sloky.
Onomatopoeia
Onomatopoeia je, když je jméno slova spojeno se zvukem, který vydává, a vyskytuje se v celém 'Havran', jako například se slovy 'klepání', 'klepání', 'ječel' a 'šeptal'. To vše pomáhá přidat na atmosférické kvalitě básně a dává čtenářům pocit, jako by byli skutečně v místnosti s vypravěčem a havranem.
Co bude dál?
„Ozymandias“ od Percyho Shelleyho je další slavná a často studovaná báseň. Zjistěte vše o této básni a její slavné větě „Podívejte se na má díla, vy mocní, a zoufejte si“ v náš kompletní průvodce po Ozymandias .
Existuje mnohem více poetických prostředků než těch, které jsou obsaženy v 'The Raven'. Přečtěte si našeho průvodce 20 poetických zařízení, která potřebujete znát takže se můžete stát odborníkem.
Berete AP literaturu? Máme vás na dosah! V naší odborné příručce ke zkoušce AP Literatura sestavili jsme všechny informace, které potřebujete vědět o testu a o tom, jak se na něj učit, abyste získali nejvyšší skóre.