Operační systém načítá knihovnu funkcí během provádění různých programů. Při zpracovávání programů se soubory přenášejí do požadovaných pamětí. Existují dva typy procesů načítání: statický a dynamický . V tomto článku se dozvíte o rozdílu mezi statickým a dynamickým zatěžovacím systémem v operačních systémech. Než však probereme rozdíly, musíte vědět o statickém a dynamickém zatížení v operačním systému.

Statické načítání

Statické zatížení je proces nahrání kompletního programu do hlavní paměti před jeho spuštěním.

Dynamické načítání

Musí být vložen kompletní program a všechna procesní data fyzická paměť provést proces. V důsledku toho je velikost procesu omezena množstvím dostupné fyzické paměti. K zajištění se využívá dynamické zatížení optimální spotřeba paměti . Při dynamickém načítání se rutina nenačte, dokud není vyvolána. Všechny rutiny jsou uloženy na disku v a znovu načíst formát zatížení . Hlavní výhody dynamického načítání jsou v tom, že se nikdy nenačítají nové rutiny. Toto načítání je užitečné, když je k efektivnímu zpracování potřeba velké množství kódu.

Klíčové rozdíly mezi statickým a dynamickým načítáním v operačním systému

Zde se dozvíte hlavní rozdíly mezi statickým a dynamickým načítáním v operačních systémech. Některé z klíčových rozdílů mezi statickým a dynamickým načítáním v operačních systémech jsou následující:

1. Statické načítání je proces načítání kompletního programu do hlavní paměti před zahájením provádění programu. Naproti tomu dynamické načítání se týká procesu načítání programu do hlavní paměti na vyžádání.
2. Statické načítání odkazů a sestavení kompletního programu bez potřeby dalšího softwaru. Na druhou stranu se všechny moduly načítají dynamicky při dynamickém načítání. Vývojář odkazuje na všechny z nich a zbytek úlohy je dokončen v době provádění.
3. Statické načítání se provádí pouze v případě strukturovaných programovacích jazyků jako jsou jazyk C . Na rozdíl od toho k dynamickému načítání dochází v jazycích, jako jsou OOPs C++, Java,
4. Statické načítání má rychlejší dobu zpracování, protože během procesu nejsou upravovány žádné soubory. Na druhou stranu je rychlost zpracování dynamického načítání pomalejší, protože soubory se nahrávají v době zpracování.
5. Při statickém načítání může nebo nemůže být kód spuštěn, jakmile je načten do paměti. Naproti tomu při dynamickém načítání probíhá provádění pouze v případě potřeby.
6. Linker spojí objektový program a další objektové moduly a vytvoří jediný program pro statické načítání. Na druhou stranu při dynamickém načítání probíhá proces propojení dynamicky v přemístitelné podobě. Data se načítají do paměti pouze tehdy, když to program vyžaduje.
7. Hlavní nevýhodou statického načítání je plýtvání pamětí, protože kód může nebo nemusí být po načtení spuštěn. Na druhou stranu dynamické načítání výrazně prospívá efektivnímu využití paměti.

Přímé srovnání mezi statickým a dynamickým zatížením v operačním systému

Zde se dozvíte přímé srovnání mezi statickým a dynamickým načítáním v operačním systému. Některá z přímých srovnání mezi statickým a dynamickým zatížením v operačních systémech jsou následující: