O sonetech jste již na hodinách angličtiny určitě slyšeli, takže už víte, že sonety jsou důležitou básnickou formou. Ale může být těžké pochopit, co říkají!
Dobrá zpráva je, že poezii se může naučit rozumět každý. Chce to jen cvik! Proto jsme vybrali 10 nejznámějších sonetů všech dob a vysvětlili je. Čtení sonetu spolu s odborným výkladem vám pomůže nejen pochopit, o čem sonet je, ale pomůže vám také otestovat vaše vlastní analytické schopnosti.
Abychom vám pomohli zvládnout sonet, náš průvodce provede následující:
Nyní se bez dalšího zdržování podívejme na některé sonety a příklady sonetů!
Co je to sonet?
A sonet je typ básně, která se skládá ze čtrnácti řádků verše, které se řídí specifickým schématem rýmu v závislosti na typu sonetu . Slovo sonet pochází z italského slova sonet. A co to znamená? Doslova malá písnička. Vzhledem k tomu, že sonety dodržují přísné schéma rýmů, mohou rozhodně znít melodicky, když se čtou nahlas.
Odlišný původ sonetu v Itálii a Anglii vyústil ve vytvoření různých rýmových schémat, témat a témat sonetů. Každý sonet, bez ohledu na typ, však bude mít následující:
Pro více informací, nezapomeňte se podívat na tento článek, který podrobněji pojednává o prvcích sonetu. (Také vysvětluje různé typy sonetů!)
10 nejslavnějších sonetů všech dob, vysvětleno
Chcete-li lépe porozumět sonetům, pomůže vám podívat se na příklady. A Hádej co? To je to, co budeme dělat!
Vybrali jsme 10 nejlepších sonetů všech dob. U každé básně vám poskytneme základní informace o každém sonetu, určíme typ každého příkladu sonetu a báseň stručně analyzujeme. Prvních pět v našem seznamu jsou příklady Shakespearových sonetů a posledních pět v našem seznamu příkladů sonetů se dotýká různých typů sonetů, včetně příkladů spencerovského, moderního anglického, miltonského a italského/petrarchanského sonetu.
A pamatujte: interpretace významu literárních děl jsou vždy do jisté míry subjektivní, takže k našim čtením těchto 10 nejlepších příkladů sonetů můžete také přidat své vlastní analýzy nebo výzkum!
#1: Oči mé paní nejsou nic jako slunce , od Williama Shakespeara (Shakespearův sonet)
Oči mé paní nejsou nic jako slunce;
Coral je mnohem červenější než její rty;
Když je sníh bílý, proč jsou její prsa šedivá;
Pokud jsou vlasy dráty, rostou jí na hlavě černé dráty.
Viděl jsem růže damaškové, červené a bílé,
Ale žádné takové růže nevidím v jejích tvářích;
A v některých parfémech je více potěšení
Než v dechu, který z mé paní páchne.
Rád ji slyším mluvit, ale dobře to vím
Ta hudba má mnohem příjemnější zvuk;
Přiznávám, že jsem nikdy neviděl jít bohyni;
Moje paní, když chodí, šlape po zemi.
A přesto, v nebi, si myslím, že moje láska je vzácná
Jako kterákoli jiná popírala falešné srovnání.
Zde je první Shakespearův sonet na našem seznamu – a je to jeden z nejznámějších Shakespearových. Jako mnoho sonetů, i tento chválí vzhled básníkovy lady love...ale s jedinečným zvratem.
Konkrétně básník srovnává vzhled své paní s věcmi, které často považujeme za krásné v přírodě: jasný, červený korál, bílý sníh, červené a bílé růže. Básník však tato srovnání neprovádí doplňkovým způsobem. Ve skutečnosti, tvrdí, že krása jeho paní není nic jako jasné slunce, rudá růže a bílý sníh! Co s tím je?!
Ale pak čas se děje v dvojverší. V sonetu a čas je na řadě, neboli okamžik, kdy básník posouvá své téma. V sonetu je to obvykle okamžik, kdy básník odpovídá na otázku, kterou klade v dřívějších verších!
Pojďme se podívat na to, jak čas pracuje v této básni. Ve třech čtyřverších se básník drží tohoto tématu: krása jeho milenky bledne ve srovnání s přírodními krásami, které kolem sebe pozoruje. Když se však dostaneme ke dvojverším, tón se prudce posune s použitím fráze A přece. I když oči jeho paní nezáří jako slunce a její rty nejsou rudé jako růže, básník ji přesto považuje za vzácnou a krásnou.
Proč tedy básník svou milenku takto popisuje? Připadá mi trochu neslušné vychovat všechny způsoby, jak její krása neodpovídá živosti přírody. Ale Shakespearův bod v tomto sonetu se ve skutečnosti vůbec netýká jeho milenky: je to satira o falešném, idealizovaném obrazu ženské krásy, často zobrazovaném v sonetech během alžbětinské éry . Shakespeare si v podstatě dělá legraci z této tendence používat sonet k vychvalování nemožného a nedosažitelného obrazu ženské krásy tím, že maluje realistický obraz jeho milenkou a zdůrazněním, že ji miluje takovou, jaká je. (Je to moderní ekvivalent milování někoho pomocí #nofilter.)
seřadit seznam polí
#2: ' Mám tě přirovnat k letnímu dni? ' William Shakespeare (Shakespearův sonet)
Mám tě přirovnat k letnímu dni?
Jsi krásnější a střídmější:
Drsné větry otřásají milými květními poupaty,
A letní pronájem má příliš krátké datum;
Někdy příliš horké nebeské oko svítí,
A často je jeho zlatá pleť matná;
A každý veletrh od veletrhu někdy klesá,
Náhodou nebo změnou kurzu přírody neoříznutý;
Ale tvé věčné léto nevybledne,
Ani ztratit vlastnictví toho, co dlužíš;
Ani se smrt nebude chlubit, že budeš bloudit v jeho stínu,
Když ve věčných řadách do času rosteš:
Dokud mohou muži dýchat nebo oči vidět,
Tak dlouho žije tohle a tohle ti dává život.
Na rozdíl od našeho prvního příkladu, t jeho sonet se drží tradičního tématu srovnávání krásy básníkova milostného zájmu s krásnými aspekty přírody.
Zdá se, že tento sonet zaujímá tradičnější přístup k porovnání vás – pravděpodobně básníkova milostného zájmu – s příjemnými aspekty přírody než první sonet v našem seznamu. Tentokrát dokonce básníkův milostný zájem více krásné než letní den! Básník zde ale mluví o více než jen o pohledech svých milostných zájmů: mluví o jejím mládí.
Víme to takto: básník se zmiňuje o tom, jak je léto příliš krátké, jak příroda mění směr a jak to, co je krásné, s postupem času upadá. Básník mluví o tom, jak časem stárneme! Pokud chcete uvažovat o mládí a věku z hlediska ročních období, jako to dělá básník, můžete si mládí spojovat s létem a stárnutí s přechodem do podzimu a zimy, jak se země ochlazuje a listí padá ze stromů. A to je přesně to, co se děje s básníkovým milostným zájmem v průběhu básně.
Ale! Na začátku třetího čtyřverší básník využívá a čas : Ale tvé věčné léto nevybledne. Ve druhé části sonetu spojuje básník mladistvost svého milostného zájmu s více než jen věkem a vzhledem. Tyto věci, jak se zdá, básník říká, mohou překročit plynoucí čas, protože jsou způsobem bytost, spíše než způsob pohledu. Nebojte se: také nás to přimělo říct awww.
#3: ' Ten čas roku, který můžeš ve mně, Hle ' William Shakespeare (Shakespearův sonet)
Tu roční dobu můžeš ve mně spatřit
Když žluté listy, žádné nebo jen málo, visí
Na těch větvích, které se třesou zimou,
Holé zničené sbory, kde pozdě zpívali milí ptáčci.
Ve mně vidíš soumrak takového dne
Jak po západu slunce slábne na západě,
Která černou nocí odnáší pryč,
Druhé já smrti, které vše uzavírá v klidu.
Ve mně vidíš záři takového ohně
že na popelu jeho mládí leží,
Jako smrtelná postel, na které musí vydechnout,
Spotřebováno tím, čím bylo živeno.
To vnímáš, díky čemuž je tvá láska silnější,
Milovat tu studnu, kterou musíš na dlouho opustit.
Tento shakespearovský sonet je určen konkrétnímu čtenáři, tzv Fair Youth a zabývá se také tématem stáří.
V tomto sonetu každá tři čtyřverší představují odlišnou metaforu pro básníkovu zkušenost se stárnutím, signalizovanou frází In me thou see’s. První čtyřverší přirovnává básníkovo stárnutí ke smrti podzimu a přechodu přírody do zimy. Druhé čtyřverší přirovnává básníkovo stárnutí ke smrti dne, kdy slunce zapadá a vládne noc. Třetí a poslední čtyřverší přirovnává básníkovo stárnutí k pomalu dohasínajícímu ohni.
Jako obvykle se posun, popř čas, přichází s dvojverším na konci sonetu. Básník tvrdí, že Spravedlivé mládí vidí, jak toto stárnutí nastává, když se na básníka podívá, ale když je svědkem toho, že básník stárne, miluje básníka ještě více v očekávání jeho případné smrti.
Shakespearovo použití tří metafor vytváří silné spojení mezi lidskými zkušenostmi stárnutí a umírání a přírodními cykly vesmíru. Jedním ze způsobů, jak to číst, je, že stárnutí a umírání je přirozený proces – proces, který spojuje lidi hlouběji s vesmírem. A v důsledku toho je důležité vážit si lidí, dokud jsou stále s námi.
funkce prototypu c++
Báseň „Nebude-li nic nového, ale to, co je“ hraje na staré pořekadlo „Není nic nového pod sluncem“.
#4: ' Pokud nebude nic nového, ale to, co je ' William Shakespeare (Shakespearův sonet)
Pokud není nic nového, ale to, co je
Už to bylo dříve, jak jsou naše mozky oklamány,
Což, dřít se na vynález, je špatně
Druhé břemeno bývalého dítěte!
Ó, ten záznam by mohl při zpětném pohledu,
I z pěti set chodů slunce,
Ukaž mi svůj obrázek v nějaké starožitné knize,
Vzhledem k tomu, mysl na první charakter byla hotová!
Abych viděl, co mohl starý svět říct
K tomuto složenému divu vašeho rámu;
Ať už jsme opraveni, nebo co jsou lepší oni,
Nebo zda je revoluce stejná.
Ó! jistě jsem, důvtip dřívějších dnů
Subjekty, které jsou horší, daly obdivnou chválu.
Čtvrtý Shakespearovský sonet na našem seznamu také pochází z toho, co je známé jako Fair Youth Sequence z roku 1609 – sekvence 154 sonetů, které zachycují básníkovy projevy lásky k mladému muži. Tento konkrétní sonet přemítá o prastaré myšlence, že není nic nového pod sluncem. Tento pojem je převzat z biblická kniha Kazatel a v podstatě tvrdí, že věci v životě se dějí cyklicky.
Shakespeare se snaží formulovat zaslouženou chválu mládeže, protože chvála, kterou by vzdával mládeži, již byla v minulosti napsána o jiných z historie. Jeho mozek se snaží vynalézt a hledá slova, která by demonstrovala, jak se mládež odlišuje od všech těchto menších krás z minulosti.
Básník ve skutečnosti tvrdí, že kdyby mladík žil ve starém světě, jeho okolí by nedokázalo adekvátně popsat krásu a charakter mladíka. V závěrečném dvojverší básník zpochybňuje úsudek všech těch z minulosti, kteří chválili krásu jiných, kteří přišli dříve (důvtip dřívějších dnů) protože Shakespeare je přesvědčen, že tam je něco nového pod sluncem: nesrovnatelná krása jeho milostného zájmu.
#5: „Ne mramor ani pozlacené památky“ William Shakespeare (Shakespearův sonet)
Ne mramor ani pozlacené památky
Z princů přežije tento mocný rým,
Ale v tomto obsahu budete zářit jasněji
Než nezametený kámen poskvrněný prostopášným časem.
Když se marnotratná válka převrhnou sochy,
A grilování vykořeňuje zednické dílo,
Neshoří ani jeho meč Mars, ani rychlý válečný oheň
Živý záznam vaší paměti.
„Získejte smrt a nevšímavé nepřátelství
Máte krok vpřed; tvá chvála ještě najde místo
Dokonce i v očích celého potomstva
To unavuje tento svět ke konečné zkáze.
Takže až do soudu, který vyvstane sám,
Žiješ v tom a přebýváš v očích milenců.
Tento sonet se zabývá tématem plynutí času a trvalé síly slova.
Znovu píšu Spravedlivé mládeži, Shakespeare popisuje, jak psaná slova – jako ta v této básni! – jsou mnohem účinnější při uchovávání věcí v průběhu času než fyzické, lidmi postavené monumenty. A co přesně je to konkrétní, co jeho báseň uchovává? Je to obraz a vzpomínka na mládí, kterou reprezentuje ty, které oslovuje v celé básni.
Shakespeare zveličuje svou vzpomínku na mládí tím, že ji staví vedle sebe s popisy silných a odolných věcí vyrobených lidmi, které se časem rozpadnou a rozloží. Mramor, zlacené pomníky knížat, kámen a sochy a zednická práce nepřežijí básníkovu paměť mládí. Ve skutečnosti, díky způsobu, jakým lze báseň snadno předat budoucím generacím, bude Shakespearova chvála jeho milované žít navždy.
#6: ' Jak tě miluji? ' b y Elizabeth Barrett Browning (Petrarchan/italský sonet)
Jak tě miluji? Nechte mě počítat způsoby.
Miluji tě do hloubky, šířky a výšky
Moje duše může dosáhnout, když se cítím mimo dohled
Pro konce bytí a ideální milost.
Miluji tě na úroveň každého dne
Nejtichší potřeba, sluncem a světlem svíček.
Miluji tě svobodně, jak muži usilují o právo.
Miluji tě čistě, jak se odvracejí od chvály.
Miluji tě s nasazením
Ve svých starých smutcích as vírou mého dětství.
Miluji tě láskou, kterou jsem jakoby ztratil
S mými ztracenými svatými. miluji tě dechem,
Úsměvy, slzy, celého mého života; a pokud Bůh zvolí,
Po smrti tě budu milovat lépe.
Posledních pět sonetů na našem seznamu se dělí na různé básníky a různé druhy sonetů. Tento sonet je od Elizabeth Barrett Browningová , anglický básník viktoriánské éry, a je psán v Petrarchan formě. Vydáno v roce 1850, How Do I Love You? je snadno nejslavnější sonet Barretta Browninga.
V básni Barretta Browninga se čtenáři setkávají s něčím vzácným – ženským pohledem na lásku. V oktávě, která tvoří první část básně, přednášející položí otázku svému milenci: Jak tě miluji?, pak pokračuje sčítáním mnoha způsobů, jak tuto osobu miluje. Při sestavování svého seznamu způsobů, jak tohoto člověka miluje, mluvčí prozkoumává extrémy a limity: miluje ho do celé své duše, svobodně a čistě.
The čas nastane, když sestet začíná, a mluvčí se obrací do minulosti, aby čerpal z dalších srovnání pro její současnou lásku k jejímu milenci. Při pohledu do minulosti mluvčí i nadále spoléhá na extrémy, aby vysvětlila svou lásku: extrémní vášeň, kterou člověk cítí ve chvílích smutku, extrémní čistotu dětské víry. Báseň končí jedním posledním extrémem: i po smrti bude mluvčí nadále milovat svého milence. Zdá se, že naznačovala, že její láska bude zvěčněna, bude dokonalá ve své vytrvalosti po smrti.
#7: ' Sonet 75 ' od Edmunda Spensera Amoretti (Spencerův sonet)
Jednoho dne jsem napsal její jméno na pramen,
Ale přišly vlny a smyly to:
Znovu to píšu z druhé ruky,
Ale přišel příliv a udělal z mých bolestí kořist.
Marný člověče, řekla ona, který nedělá marné zkoušky,
Smrtelná věc tak zvěčněná,
Neboť já sám budu rád tomuto rozkladu,
A eek mé jméno bude vymazáno podobně.
Ne tak, (což jsem) nechal vymyslet nižší věci
Zemřít v prachu, ale slávou budeš žít:
Můj verš, tvé vzácné ctnosti budou věčné,
A na nebesích napiš své slavné jméno.
Kde když si smrt podmaní celý svět,
Naše láska bude žít a později se život obnoví.
Zde je příklad Spenserianova sonetu , který původně vyšel v roce 1595. Téma této básně je podobné jako v Shakespearově knize Není mramor ani pozlacené monumenty, protože se zabývá myšlenkou zvěčnění paměti básníkova milence. ( Začínáte vidět, že se naše sonety často zabývají běžnými tématy?)
V prvním čtyřverší básník zaznamenává své pokusy napsat jméno své milované na pramen (pramen je jen jiné slovo pro mořský břeh), ale zjišťuje, že jej neustále odplavují mořské přílivy.
Ve druhém čtyřverší se zdá, že milovaný mluví s básníkem a používá oba významy slova marný, aby básníkovi řekl, že jen ješitný člověk by pokračoval v marných pokusech zvěčnit něco, co je smrtelné. Poukazuje na to, že nakonec podlehne smrti...stejně jako její jméno napsané v písku.
Ve třetím čtyřverší básník promlouvá ke své milované a říká jí, jak vzdoruje smrti, aby ji zvěčnil: skrze slávu jí přinesou jeho básnické verše. Ve skutečnosti bude jeho poezie dělat něco lepšího, než napsat její jméno do písku. Jeho poezie bude tak nádherná, že zapíše její jméno do nebes. Toto je další sonet, který chválí schopnost poezie překonat smrt a rozklad, které zažívají smrtelná těla v průběhu času.
„Když zvážím, jak je utraceno mé světlo“ je miltonský sonet o doslovné slepotě i o slepotě duše.
#8: ' Když zvážím, jak je utráceno mé světlo b y John Milton (Miltonic Sonet)
Když se zamyslím nad tím, jak trávím své světlo,
Před půlkou mých dnů, v tomto temném světě a široko daleko,
A ten jeden Talent, který je smrt, kterou je třeba skrýt
Ubytovaný se mnou k ničemu, i když má Duše více ohnutá
Vijay filmový herec
Abych tím sloužil svému Tvůrci a představoval
Můj pravdivý popis, aby se vracející nepokáral;
Vykonává Bůh denní práci, světlo odepřené?
s láskou se ptám. Ale trpělivost, aby se zabránilo
To mumlání, brzy odpoví, Bůh nepotřebuje
Buď lidské dílo, nebo jeho vlastní.gif'https://www.biblegateway.com/passage/?search=Matthew+25:14-30&version=ESV'>odkaz na podobenství v biblické knize Matouš 25 , kde mladý muž pohřbívá zdroje, které jsou mu dány, místo aby je sdílel se světem. Milton se obává, že Bůh uvidí, že nemoudře použil světlo, které mu bylo dáno, a potrestá ho za to , což je přesně to, co se stalo mladému muži v podobenství.
Sada – posledních šest řádků – odpovídá na Miltonovu dřívější otázku, zda dobře využil svůj talent. Zatímco Milton cítí, že by možná lépe posloužil svému Stvořiteli přes náročnou práci, trpělivost promlouvá a ujišťuje ho, že Bůh potřebuje více než jen jeden druh služebníka. Kromě těch, kteří se propracovávají až do morku kostí ve službě svému Tvůrci, potřebuje Bůh ty, kteří slouží tím, že stojí a čekají. Nakonec báseň tvrdí, že ti, kdo čekají, až je Bůh povede, jsou také opravdovými služebníky.
#9: ' Co moje rty políbily, kde a proč ' od Edny St. Vincent Millay (Petrarchan/italský sonet)
Jaké rty mé rty políbily a kde a proč,
Zapomněl jsem a jaké paže ležely
Pod hlavou až do rána; ale déšť
Dnes večer je plný duchů, to klepání a povzdech
Na sklenici a poslouchej odpověď,
A v mém srdci se vznáší tichá bolest
Pro nezapomenuté kluky, že už ne
O půlnoci se na mě obrátí s pláčem.
Tak v zimě stojí osamělý strom,
Ani neví, jací ptáci zmizeli jeden po druhém,
Přesto zná své větve tišší než dříve:
Nemohu říci, jaké lásky přišly a odešly,
Vím jen, že léto ve mně zpívalo
Chvíli, co ve mně už nezpívá.
Edna St. Vincent Millay, plodný básník počátku dvacátého století zde píše Petrarchanův sonet. What My Lips Have Kissed přebírá tradiční téma dumání nad ztracenými láskami. Jako Petrarchanův sonet ztělesňuje oktáva na začátku tón vzpomínání na minulé lásky, a když přijde řada na závěrečný setet, přechází do tónu smutku.
Ale na rozdíl od mnoha tradičních sonetů - jako jsou ty, na které jsme se podívali od Shakespeara a Spensera - Millay's vůbec není o chválení krásy a charakteru jejích minulých lásek. Dokonce přiznává, že zapomněla, jaké rty [její] rty před chvílí políbily. Už si ani nepamatuje, kde ty muže políbila nebo proč je políbila! Místo toho Millayův sonet toužebně chválí Paměť jak ji ty minulé lásky udělaly cítit , dávat modernější nádech tradičnímu tématu sonetu.
I když nemůže říct, jaké lásky přišly a odešly, a znovu zdůrazňuje, že tento sonet není ve skutečnosti o milencích samotných, ví, že léto v [ní] během těchto lásek na krátkou chvíli zpívalo. Ten pocit léta v jejím srdci je to, co cítí, že ztratila, a to je to, co truchlí a vzdává hold v tomto sonetu.
Portrét básníka Billyho Collinse.
(David Shankbone/ Flickr )
#10: ' Sonet “ od Billyho Collinse (Modern Sonnet)
Vše, co potřebujeme, je čtrnáct řádků, dobře, teď třináct,
a po tomto dalším jen tucet
vypustit malou loď na moře zmítané bouří lásky,
pak zbylo jen deset dalších jako řádky fazolí.
Jak snadno to jde, pokud nedostanete alžbětinku
a trvat na tom, že se musí hrát jambická bonga
a rýmy umístěné na koncích řádků,
jeden za každou křížovou cestu.
Ale vydržte, dokud odbočíme
do finálové šestice, kde se vše vyřeší,
kde touha a bolest srdce najdou konec,
kde Laura řekne Petrarcovi, aby odložil pero,
sundej si ty šílené středověké punčocháče,
zhasni světla a pojď konečně do postele.
Pro náš desátý a poslední sonet v našem seznamu příkladů sonetových básní máme modernější anglický sonet současného amerického básníka, Billy Collins. V této básni, která vyšla v roce 1999, Collins přemítá o tradiční formě a struktuře sonetu! (Je to velmi meta.) Jeho Sonet se zamýšlí nad tím, jaký význam můžeme odvodit z bližšího pohledu na tyto rysy tradičního sonetu.
Pokud chcete rychlý kurz tradičního sonetu, Collinsův sonet by vám s tím mohl ve skutečnosti pomoci. Jeho báseň identifikuje všechny prvky tradičních sonetů: 14 řádků, témata vztahující se k lásce, jambický pentametr, přísná schémata rýmů, čas, a usnesení k předmětu na konci sonetu. Dokonce odkazuje konkrétně na alžbětinský sonet a Petrarch sám!
zkontrolujte verzi Java na linuxu
Jaký má vlastně smysl psát sonet o sonetu?
Opravdu to vypadá, jako by se Collins snažil zpřístupnit sonety každodennímu čtenáři! Tradiční forma sonetu se všemi svými přísnými požadavky na přízvučné a nepřízvučné slabiky a schémata rýmů může působit hrozivě... zvláště pokud jste požádáni, abyste nějaký napsali sami. Mohli bychom dokonce nazvat Collinsovo zhroucení sonetu hravý . Ukazuje, že pro moderní spisovatele je v pořádku hrát si s formou sonetu i ve svém vlastním psaní.
Našich 5 nejlepších zdrojů, jak se dozvědět více o sonetech
Našich 5 nejlepších zdrojů, jak se dozvědět více o sonetech Protože sonety jsou jednou z nejdůležitějších literárních forem všech dob, existují mnoho zdrojů, které vám mohou pomoci dozvědět se více o sonetech! Sestavili jsme seznam našich pěti nejlepších tipů na zdroje, které mohou rozšířit vaše znalosti o sonetech.
Náš seznam obsahuje online zdroje, několik knih a dokonce i popkulturní pohled na sonety. A Všechno z těchto zdrojů obsahuje více příkladů sonetových básní, než byste mohli potřebovat. Co rozmanitost v tomto seznamu skutečně ukazuje, je to sonety stále fascinují lidi a dodnes zůstávají kulturně relevantní!
Nadace poezie
Pokud je vaším druhem samořízené, průzkumné učení, možná se vám bude líbit dozvědět se více o sonetech prostřednictvím webových stránek Poetry’s Foundation. Poetry Foundation je nezávislá literární organizace, jejímž primárním cílem je poskytnout veřejnosti bezplatný přístup ke všemu, co souvisí s poezií.
S ohledem na to můžete použít web Poetry Foundation k přečtení spousty příkladů sonetových básní, prozkoumání životopisných profilů básníků, prostudování krátkých analytických článků, esejů a blogových příspěvků o sonetech a dokonce i poslech zvukových nahrávek čtení sonetů. . Doporučujeme začít tím, že použijete vyhledávací panel webu k vyhledání sonetu a zjistíte, kam to vede.
Jedna věc k poznámce: Nadace poezie není prostě věnované sonetům, takže se toho tam hodně děje. Ale pokud se chystáte na dobrodružství, The Poetry Foundation nabízí skvělý způsob, jak se dozvědět více o sonetech!
Shakespearovy sonety
Každý, kdo hledá hluboký ponor do básníků a sonetů alžbětinské éry, by neměl hledat nic jiného než Shakespearovy sonety, což je online zdroj, který poskytuje plné texty všech Shakespearových sonetů s popisným komentářem. Místo také obsahuje mnoho příkladů sonetů jiných významných alžbětinských básníků, zejména Edmunda Spensera, Philipa Sidneyho, Michaela Draytona a sira Thomase Wyatta.
Tento zdroj se nám líbí pro jeho konzistenci a jednoduchost: každý sonet má svou vlastní stránku a každá stránka má přesně stejnou strukturu. Nejprve je plný text sonetu, poté stručný přehled klíčových témat sonetu a poté výklad celého sonetu řádek po řádku. Snadno se používá, a pokud potřebujete nastartovat analýzu sonetů, tento zdroj by mohl být vaším cílem.
The Making of A Sonnet: A Norton Antology
Pokud bychom mohli popsat tento zdroj na sonetech jedním slovem, šli bychom s obsáhlým . (Norton Anthologies se ostatně z nějakého důvodu často používají jako učebnice pro kurzy na střední a vysoké škole.) Tato antologie sleduje historii sonetů v průběhu pěti set let a analyzuje hlavní postavy a události, které ze sonetu udělaly dnešní podobu.
Tato antologie je také plná cenného materiálu, včetně 300 různých sonetů. Další pozoruhodnou funkcí pro všechny pedagogy je Deset otázek pro workshop sonetů, které jsou součástí přílohy antologie a které jsou navrženy tak, aby podnítily rozhovory o čtení, psaní a workshopech sonetů.
Pop Sonnets: Shakespearean točí na vaše oblíbené písně
Tato kniha je rozhodně zábavným pojetím sonetu. (Ano, knihy o sonetech mohou být zábavné, slibujeme!) Popové sonety obsahuje 100 klasických popových písní přepracovaných jako Shakespearovské sonety. Kniha má skvělý smysl pro humor a staví most mezi tradiční poezií a populární kulturou. Pokud hledáte netradiční přístup k přemýšlení o slavných sonetech, tento zdroj je vítězem.
Popové sonety je skvělým inspirativním zdrojem jak pro studenty, tak pro pedagogy. Jako studentovi vám tato kniha může pomoci zjistit nové, kreativní přístupy k řešení třídních projektů. A pokud jste učitel, který hledá poutavé, inovativní způsoby, jak své studenty učit sonety, Popové sonety je fantastický společník.
Shakespearovy sonety, převyprávěné
Náš poslední zdroj o sonetech poskytuje další současný pohled na tradiční sonetovou formu. Shakespearovy sonety, převyprávěné přepisuje celou sérii Shakespearových sonetů pomocí moderního jazyka, ale zachovává rytmus a schémata rýmů, díky nimž jsou tak nezapomenutelné.
Pokud patříte mezi čtenáře, kteří chtějí na vlastní kůži zažít kouzlo slavných Shakespearových sonetů, aniž byste je museli přehnaně vysvětlovat, ale snažíte se porozumět alžbětinskému jazyku, tato kniha by mohla být vaším vstupním bodem k pochopení Shakespearových sonetů. tvůj vlastní.
Shakespearovy sonety, převyprávěné je dalším vynikajícím vzdělávacím zdrojem pro učitele angličtiny, kteří chtějí vytvořit sonety vhodné pro dnešní studenty. Kniha je také super aktuální — vyšla v srpnu 2018!
Co bude dál?
Četl jsi výše uvedené analýzy a... no, zajímalo by mě, jak sakra přijít na analýzu sám? Nebojte se: vše, co potřebujete, je ujistit se, že máte pro danou práci ty správné nástroje. Zde je seznam 31 literárních zařízení, která potřebujete znát (a průvodce po 9 literárních prvků, které jsou přítomné v každá báseň vůbec ).
Pokud si nejste zcela jisti, co je literární zařízení nebo jak jej používat, nevadí! Zde je několik podrobných příspěvků obraznost , asonance , úhel pohledu a zosobnění které definují tyto důležité pojmy a ukážou vám, jak je najít v literatuře.
Pokud jde o porozumění poezii, je opravdu užitečné vidět, jak ostatní analyzují básně. Naštěstí pro vás máme skvělé zdroje! Podívejte se na tento příspěvek, který vás provede kompletní analýzou knihy Dylana Thomase Nechoďte něžní do té dobré noci.
Tato doporučení jsou založena výhradně na našich znalostech a zkušenostech. Pokud si zakoupíte položku prostřednictvím některého z našich odkazů, PrepScholar může obdržet provizi.