logo

Jak komprimovat soubory v Linuxu | Tar Command

Komprese souborů je základním úkolem při efektivní správě a přenosu dat v systému Linux. Příkaz Tar, zkratka pro Tape Archive, je výkonný nástroj, který uživatelům umožňuje vytvářet komprimované a archivované soubory. V této obsáhlé příručce prozkoumáme různé možnosti a příklady použití příkazu Tar ke kompresi souborů v systému Linux.

Obsah



Příkaz tar pro kompresi souborů v Linuxu

Linuxový „tar“ znamená páskový archiv, který se používá k vytvoření archivu a extrahování archivních souborů. Příkaz tar v Linuxu je jedním z důležitých příkazů, který poskytuje funkci archivace v Linuxu. Linuxový příkaz tar můžeme použít k vytvoření komprimovaných nebo nekomprimovaných archivních souborů a také je udržovat a upravovat.

Syntaxe příkazu `tar` v Linuxu

tar [options] [archive-file] [file or directory to be archived]>

Tady ,

  • tar> : Samotný příkaz.
  • [options]> : Volitelné příznaky nebo nastavení, které mění chování souborutar>příkaz.
  • [archive-file]> : Název archivního souboru, který vytváříte nebo se kterým pracujete.
  • [file or directory to be archived]> : Soubor nebo adresář, který chcete zahrnout do archivu.

Archivní soubor je soubor, který se skládá z jednoho nebo více souborů spolu s metadaty. Archivní soubory se používají ke shromažďování více datových souborů dohromady do jednoho souboru pro snazší přenositelnost a ukládání nebo jednoduše ke komprimaci souborů, aby bylo využito méně úložného prostoru.



Možnosti

Popis

-C



Vytvoří archiv spojením souborů a adresářů dohromady.

-X

Extrahuje soubory a adresáře z existujícího archivu.

-F

vyvolání zpracování výjimek v jazyce Java

Určuje název souboru archivu, který má být vytvořen nebo extrahován.

-t

Zobrazí nebo zobrazí seznam souborů a adresářů obsažených v archivu.

-v

Archivuje a přidává nové soubory nebo adresáře do existujícího archivu.

-v

Zobrazuje podrobné informace a poskytuje detailní výstup během procesu archivace nebo extrakce.

-A

Zřetězí více archivních souborů do jednoho archivu.

-S

Při vytváření souboru tar používá kompresi gzip, výsledkem je komprimovaný archiv s příponou „.tar.gz“.

-j

Při vytváření souboru tar používá kompresi bzip2, což má za následek komprimovaný archiv s příponou ‚.tar.bz2‘.

-V

Ověřuje integritu archivního souboru a zajišťuje, že jeho obsah není poškozen.

-r

Aktualizuje nebo přidá soubory nebo adresáře do již existujícího archivu bez opětovného vytvoření celého archivu.

oříznutí javascriptu

Příklady příkazu tar pro kompresi souborů v Linuxu

1. Vytvoření nekomprimovaného archivu tar pomocí volby -cvf

Tento příkaz vytvoří soubor tar s názvem file.tar, což je archiv všech souborů .c v aktuálním adresáři.

tar cvf file.tar *.c>
  • „-c“: Vytvoří nový archiv.
  • ‚-v‘: Zobrazí podrobný výstup, který ukazuje průběh procesu archivace.
  • ‚-f‘: Určuje název souboru archivu

Výstup :

os2.c os3.c os4.c>

2. Extrahování souborů z archivu pomocí volby -xvf

Tento příkaz extrahuje soubory z archivů.

tar xvf file.tar>
  • „-x“: Extrahuje soubory z archivu.
  • ‚-v‘: Zobrazuje podrobný výstup během procesu extrakce.
  • ‚-f‘: Určuje název souboru archivu.

Výstup :

os2.c os3.c os4.c>

3. komprese gzip v archivu tar pomocí volby -z

Tento příkaz vytvoří soubor tar s názvem file.tar.gz, což je archiv souborů .c.

tar cvzf file.tar.gz *.c>
  • „-z“: Používá kompresi gzip.
  • „-j“: Používá kompresi bzip2.
  • „-J“: Používá kompresi xz.

4. Rozbalení archivu gzip tar *.tar.gz pomocí volby -xvzf :

Tento příkaz extrahuje soubory z tar archivovaných souborů file.tar.gz.

tar xvzf file.tar.gz>

5. Vytvoření komprimovaného archivního souboru tar v Linuxu pomocí volby -j

Tento příkaz komprimuje a vytváří archivní soubory menší než velikost gzip. Komprimace i dekomprimace zaberou více času než gzip.

tar cvfj file.tar.tbz example.cpp>

Výstup:

tar cvfj file.tar.tbz example.cpp example.cpp  tar tvf file.tar.tbz -rwxrwxrwx root/root 94 2017-09-17 02:47 example.cpp>

6. Rozbalte jeden soubor tar nebo určený adresář v systému Linux:

Tento příkaz rozbalí soubor v aktuálním adresáři nebo v určeném adresáři pomocí volby -C.

tar xvfj file.tar  or  tar xvfj file.tar -C   path of file in directory>

7. Rozbalte několik souborů .tar, .tar.gz, .tar.tbz v Linuxu:

Tento příkaz rozbalí nebo rozbalí několik souborů z archivních souborů tar, tar.gz a tar.bz2. Výše uvedený příkaz například extrahuje souborA souborB z archivních souborů.

tar xvf file.tar 'fileA' 'fileB'  or  tar zxvf file1.tar.gz 'fileA' 'fileB' or  tar jxvf file2.tar.tbz 'fileA' 'fileB'>

8. Zkontrolujte velikost existujícího souboru tar, tar.gz, tar.tbz v Linuxu:

Výše uvedený příkaz zobrazí velikost archivního souboru v kilobajtech (KB).

tar czf file.tar | wc -c or  tar czf file1.tar.gz | wc -c or  tar czf file2.tar.tbz | wc -c>

9. Aktualizujte stávající soubor tar v Linuxu

tar rvf file.tar *.c>

Výstup:

os1.c>

10. Vypište obsah a zadejte tarfile pomocí volby -tf

Tento příkaz zobrazí celý seznam archivovaných souborů. Můžeme také uvést konkrétní obsah v tarfile

tar tf file.tar>

Výstup:

example.cpp>

11. Aplikování roury na pomocí „příkazu grep“ k nalezení toho, co hledáme

Tento příkaz vypíše pouze pro zmíněný text nebo obrázek v grep z archivovaného souboru.

tar tvf file.tar | grep '  text to find  '  or tar tvf file.tar | grep '  filename.file extension  '>

12. Můžeme předat název souboru jako argument pro prohledávání tarfile:

Tento příkaz zobrazí archivované soubory spolu s jejich podrobnostmi.

linuxový příkaz make
tar tvf file.tar filename>

13. Prohlížení archivu pomocí volby -tvf

tar tvf file.tar>

Výstup:

-rwxrwxrwx root/root 191 2017-09-17 02:20 os2.c -rwxrwxrwx root/root 218 2017-09-17 02:20 os3.c -rwxrwxrwx root/root 493 2017-09-17 02:20 os4.c>

Co jsou zástupné znaky v Linuxu

Alternativně označovaný jako „divoký znak“ nebo „zástupný znak“, zástupný znak je symbol používaný k nahrazení nebo reprezentaci jednoho nebo více znaků. Zástupné znaky jsou obvykle buď hvězdička (*), která představuje jeden nebo více znaků, nebo otazník (?), který představuje jeden znak.

14. Chcete-li vyhledat obrázek v .webp'ltr'>Tím se rozbalí pouze soubory s příponou .webp'ltr'> Poznámka: Ve výše uvedených příkazech se místo názvu souboru používá *, aby se vzaly všechny soubory přítomné v tomto konkrétním adresáři.

Příkaz zip ke kompresi souborů v Linuxu

V oblasti komprese souborů Linuxu je ` zip> `> příkaz se ukazuje jako výkonný a uživatelsky přívětivý nástroj. Na rozdíl od ` tar`> příkaz, ` zip`> se specializuje na vytváření komprimovaných souborů při zachování integrity původního obsahu. Přímá syntaxe ` zip`> příkaz zjednodušuje proces komprese:

Základní syntaxe :

zip [options] zipfile files/directories>
  • [> options> ]>: Volitelné příznaky nebo nastavení prozip>příkaz.
  • zipfile> : Název archivu ZIP, který má být vytvořen.
  • files/directories> : Soubory nebo adresáře, které mají být zahrnuty do archivu ZIP.
zip ./bigfile.zip bigfile>

Tento jediný řádek kódu zapouzdřuje podstatu ` zip`> příkaz, komprimuje soubor ` bigfile`> a vygenerování nového souboru, ` bigfile.zip`> , která obsahuje komprimovanou verzi původního obsahu. Původní soubor zůstává nedotčen, což zajišťuje bezpečnost dat během procesu komprese.

Uživatelsky přívětivý charakter ` zip> `>z něj dělá dostupnou volbu pro ty, kteří hledají přímočaré řešení pro vytváření komprimovaných archivů. Ať už komprimujete jeden soubor nebo více souborů, jednoduchost a efektivita zip`> příkaz přispívá k jeho popularitě mezi uživateli Linuxu. Jako všestranný nástroj v sadě nástrojů pro kompresi, ` zip`> nabízí bezproblémovou rovnováhu mezi snadným používáním a efektivní kompresí souborů.

Příkaz Gzip ke kompresi souborů v Linuxu

V prostředí linuxových komprimačních nástrojů je ` gzip> `> Command vyniká jako přímý a vysoce účinný nástroj. Jeho použití je elegantně jednoduché – zadejte název souboru a ` gzip`> plynule jej stlačí na místo. Toho lze dosáhnout jediným příkazem

Základní syntaxe:

gzip [options] filename>
  • [options]>: Volitelné příznaky nebo nastavení, které můžete chtít použít.
  • filename>: Název souboru, který chcete komprimovat.
gzip bigfile>

Na rozdíl od určitých komprimačních příkazů, které generují samostatný komprimovaný soubor, ` gzip`> působí na místě. Jinými slovy, zašifruje původní soubor a nahradí ho komprimovanou verzí. Tato vnitřní jednoduchost je klíčovým atributem, který staví ` gzip`> jako vynikající volba pro uživatele, kteří hledají rychlé a efektivní řešení komprese souborů.

Funkce místní komprese nejen snižuje potřebu správy více souborů, ale také zajišťuje hladkou integraci do různých pracovních postupů. To dělá ` gzip`> zvláště vhodné pro scénáře, kde je prvořadá jednoduchost a rychlost. Ať už komprimujete jeden soubor nebo více souborů, přímočará povaha souboru ` gzip`> command přispívá k jeho popularitě mezi uživateli Linuxu, což z něj činí spolehlivý a účinný nástroj pro kompresi v různých kontextech.

Bzip2 Příkaz ke kompresi souborů v Linuxu

Ve složitém prostředí komprese souborů Linuxu je ` bzip2> `> Command se prezentuje jako silný a všestranný nástroj, který se podobá svému protějšku, ` gzip`> . Fungování způsobem podobným ` gzip`> , ' bzip2`> příkaz komprimuje soubory na místě, přičemž zachová pouze původní soubor. Jednoduchost jeho aplikace ilustruje následující příklad:

Základní syntaxe:

úplný obvod sčítačky
bzip2 [options] filename>

Tady, ' options`> představují jakékoli další příznaky nebo nastavení, které můžete chtít použít, a ` filename`> je název souboru, který chcete komprimovat. Základní příkaz bez voleb zkomprimuje soubor na místě a nahradí původní soubor komprimovanou verzí.

bzip2 bigfile>

Tento stručný příkaz zahájí proces komprese, jehož výsledkem je vytvoření ` bigfile.bz2`> —komprimovaná iterace původního souboru. Podobně jako rozhodnutí mezi „ gzip`> a ' bzip2`> často závisí na konkrétních případech použití, volba mezi těmito dvěma příkazy je odlišná a ovlivněná faktory, jako je povaha komprimovaných dat a požadovaný kompresní poměr.

Zatímco oba příkazy sdílejí základní koncept komprese na místě, ` bzip2`> je známý svým výrazným kompresním algoritmem, který často dosahuje vyšších kompresních poměrů ve srovnání s ` gzip`> . V důsledku toho se uživatelé mohou rozhodnout pro ` bzip2`> při upřednostňování zmenšení velikosti souboru a jsou ochotni vyměnit určitou rychlost komprese. Tento diferencovaný rozhodovací proces podtrhuje flexibilitu ` bzip2`> příkaz při uspokojování různých požadavků na kompresi v rámci ekosystému Linuxu.

Příkaz XZ ke kompresi souborů v Linuxu

Relativní nováček na scéně komprese, ` xz> `> Command je uznáván pro své působivé kompresní schopnosti. I když to může u velkých souborů trvat déle, výsledky komprese jsou pozoruhodné:

Základní syntaxe:

xz [options] filename>
  • [options]> : Volitelné příznaky nebo nastavení, které můžete chtít použít.
  • filename> : Název souboru, který chcete komprimovat.
xz bigfile>

' bigfile.xz`> zobrazuje komprimovanou verzi souboru. ` xz`> si získal oblibu pro svou schopnost dosahovat významných kompresních poměrů, což z něj činí nejlepší volbu pro ty, kteří upřednostňují zmenšení velikosti souborů.

Závěr

Tento článek je o zmenšování souborů v Linuxu a je to jako odemykání skvělých triků pomocí příkazu Tape Archive (Tar). Naučili jsme se, jak může Tar sdružovat soubory dohromady a také je stlačit pomocí věcí jako gzip, bzip2 a xz. Tím jsme neskončili – mluvili jsme také o přátelských nástrojích, jako je zip, a jednoduchých příkazech, jako je gzip, bzip2 a xz. To vám pomůže vybrat si, co je pro vás nejlepší, ať už chcete, aby věci byly super jednoduché, pracovali rychle, ušetřili spoustu místa nebo dělali působivé věci. Pokud tedy používáte Linux, tato příručka vám pomůže dělat s vašimi soubory chytré věci, takže se s nimi snadno manipuluje.