Termín Koncepce řízení uloženého programu se týká ukládání instrukcí v paměti počítače, které mu umožňují provádět různé úkoly postupně nebo přerušovaně.
Myšlenku představil na konci 40. let 19. století John von Neumann, který navrhl, aby byl program elektronicky uložen ve formátu binárních čísel v paměťovém zařízení, takže instrukce mohly být modifikovány počítačem, jak je určeno mezilehlými výpočetními výsledky.
ENIAC (elektronický numerický integrátor a počítač) byl první výpočetní systém navržený na počátku 40. let 20. století. Vycházel z konceptu uloženého programu, ve kterém stroj využívá paměť pro zpracování dat.
Koncept uloženého programu lze dále klasifikovat třemi základními způsoby:
- Von Neumannův model
- Univerzální systém
- Paralelní zpracování
