The ls je příkaz list v Linuxu. Zobrazí se úplný seznam nebo obsah vašeho adresáře. Stačí napsat ls a stiskněte klávesu enter. Zobrazí se celý obsah.
ls je příkaz používaný k výpisu počítačových adresářů a souborů v operačních systémech Unix a Unix. Je vyvinut podle Single Unix Specification a POSIX.
Je k dispozici v prostředí EFI jako součást skupiny UnxUtils nativních portů Win32 základních utilit podobných GNU Unixu jako samostatný balíček pro Microsoft Windows nebo jako součást MSX-DOS2 Tools of ASCII pro verzi MSX-DOS. 2.
Numerická výpočetní prostředí GNU Octave a MATLAB obsahují funkci ls se stejnou funkčností. V několika dalších prostředích, jako jsou Microsoft Windows, OS2 a DOS, poskytuje stejnou funkcionalitu příkaz dir. Různé implementace zahrnují různé možnosti, jako téměř každý nástroj. Můžeme zkontrolovat dokumentaci zadanou příkazem pro vhodné možnosti a použití.
Stručná historie ls
V první verzi AT&T UNIX se objevil obslužný program ls, název získaný ze stejného příkazu v Multics také nazvaný „ls“, což je zkratka pro 'seznam' období. ls je součástí X/Open Portability Guide z vydání 2 z roku 1987. Byl získán do první verze POSIX.1 a specifikace Single Unix.
Chování
Unixové a unixové operační systémy řídí myšlenku pracovního adresáře. ls uvádí několik souborů v pracovním adresáři, pokud je použit bez argumentů. V tomto adresáři jsou soubory uvedeny, pokud je uveden adresář. Argumenty mohou zahrnovat adresáře a soubory.
řetězcové metody v jazyce Java
Jména začínající na '.' symbol je skrytý. The '.' adresář je známý jako pracovní adresář a '..' symbol je znám jako jeho nadřazený adresář. Ve výchozím nastavení jsou zobrazeny. Všechny soubory se zobrazí pomocí -a. Explicitně zadané názvy souborů jsou uvedeny vždy.
ls zobrazuje pouze názvy bez možností. Je možné kombinovat více možností. Základní možnosti jsou:
Je možné zobrazit různé položky s různými typy barev. Je to oblast, ve které se implementace liší:
Příklad:
ls
Níže můžete vidět, že po zadání příkazu ls jsme dostali celý seznam obsahu adresáře /home/sssit.
Možnosti příkazu Linux ls
| ls možnost | Popis |
|---|---|
| ls -a | V Linuxu skryté soubory začínají na . (tečka) a nejsou viditelné v běžném adresáři. Příkaz (ls -a) vypíše celý seznam aktuálního adresáře včetně skrytých souborů. |
| ls -l | Zobrazí seznam ve formátu dlouhého seznamu. |
| ls -lh | Tento příkaz vám zobrazí velikosti souborů ve formátu čitelném pro člověka. Velikost souboru je při zobrazení v bajtech velmi obtížně čitelná. Příkaz (ls -lh) vám poskytne data v Mb, Gb, Tb atd. |
| ls -lhS | Pokud chcete soubory zobrazit v sestupném pořadí (nejvyšší nahoře) podle jejich velikosti, můžete použít příkaz (ls -lhS). |
| ls -l - -block-size=[VELIKOST] | Používá se k zobrazení souborů ve formátu určité velikosti. Zde v [SIZE] můžete přiřadit velikost podle vašich požadavků. |
| ls -d */ | Slouží k zobrazení pouze podadresářů. |
| ls -g nebo ls -lG | S tím můžete vyloučit sloupec informací o skupině a vlastníka. |
| ls -n | Používá se k tisku ID skupiny a ID vlastníka namísto jejich jmen. |
| ls --color=[VALUE] | Tento příkaz se používá k tisku seznamu jako barevného nebo bezbarvého. |
| ls - on | Tento příkaz vytiskne číslo indexu, pokud je soubor v prvním sloupci. |
| ls -p | Slouží ke snadné identifikaci adresáře tak, že adresáře označíte lomítkem (/). |
| ls -r | Slouží k tisku seznamu v opačném pořadí. |
| ls -R | Zobrazí také obsah podadresářů. |
| ls -lX | V seznamu seskupí soubory se stejnými příponami. |
| ls -lt | Seřadí seznam podle zobrazení naposledy upraveného souboru nahoře. |
| ls ~ | Poskytuje obsah domovského adresáře. |
| ls../ | Poskytuje obsah nadřazeného adresáře. |
| ls --verze | Zkontroluje verzi příkazu ls. |
Linux ls -a příkaz
Poskytne vám celý seznam adresáře včetně skrytých souborů. V Linuxu začínají skryté soubory tečkou (.) a nejsou vidět v běžném adresáři.
Příklad:
ls -a
Ve výše uvedeném příkladu můžete vidět celý seznam souborů včetně skrytých souborů.
Příkaz Linux ls -l
Příkaz ls zobrazí pouze soubory. Ale pokud chcete, aby se vaše soubory zobrazovaly ve formátu dlouhého seznamu, můžete použít příkaz ls -l.
Příklad:
ls -l
Zde, jak můžete vidět seznam ve formátu dlouhého seznamu.
Sloupce výše označují konkrétní věci:
- Sloupec 1 uvádí informace týkající se oprávnění k souboru.
- Sloupec 2 udává počet odkazů na soubor.
- Sloupec 3 a 4 uvádí informace o vlastníkovi a skupině.
- Sloupec 5 udává velikost souboru v bajtech.
- Sloupec 6 zobrazuje datum a čas, kdy byl soubor nedávno změněn.
- Sloupec 7 zobrazuje název souboru nebo adresáře.
Linux ls -l --block-size=[VELIKOST]
Pokud chcete zobrazit velikost souboru vašeho seznamu v určitém formátu nebo velikosti, můžete použít tento příkaz. Stačí zadat velikost místo [VELIKOST] podle vašeho požadavku.
Syntax:
ls -l --block-size=[SIZE]
Příklad:
ls -l --block-size=M
Podívejme se na výstup níže.
![Linux ls -l --block-size=[VELIKOST]](http://techcodeview.com/img/linux-directories/74/linux-ls-command-4.webp)
Zde je velikost všech souborů uvedena v megabajtech.
testování a typy testování
[SIZE] můžete nahradit následujícími opatřeními:
- K = Kilobyte
- M = megabajt
- G = gigabajt
- T = terabajt
- P = petabajty
- E = Exabajt
- Z = Zettabyte
- Y = Yotabajt
Linux ls -d */
Pokud chcete zobrazit pouze podadresáře bez všech ostatních souborů, můžete použít tento příkaz.
Příklad:
ls -d */
Výše uvedený výsledek zobrazuje pouze podadresáře bez všech ostatních souborů.
Linux ls -g
Pokud nechcete ve svém seznamu zobrazovat informace o vlastníkovi, můžete tento sloupec vyloučit pomocí tohoto příkazu.
Příklad:
ls -g
Zde je sloupec vlastníka vyloučen.
Linux ls -lG
Pokud nechcete ve svém seznamu zobrazovat informace o skupině, můžete tento sloupec vyloučit pomocí tohoto příkazu.
Zde je sloupec skupiny vyloučen.
Linux ls --color=[VALUE]
Tento příkaz se používá k obarvení a odbarvení seznamu. Pokud nahradíte [VALUE] za „auto“, zobrazí se barevný seznam. Pokud však nahradíte [HODNOTA] výrazem „nikdy“, seznam se odbarví.
kolik měst je v nás
Syntax:
ls --color=[VALUE]
Příklad:
ls --color=never
ls --color=auto
Na výše uvedeném obrázku si snadno všimnete rozdílu mezi automatickým a nikdy příkazem.
platné identifikátory v jazyce Java
Linux ls ~
Příkaz Linux ls ~ zobrazuje obsah domovského adresáře. Podívejme se na příklad příkazu ls ~.
Příklad:
ls ~
Linux ls ../
Tento příkaz obsahuje seznam nadřazeného adresáře.
V uvedeném příkladu je náš aktuální adresář Downloads a by using ls../ příkaz, vypsali jsme obsah jeho nadřazeného adresáře 'home directory'.
Příklad:
ls ../
Otevřete naposledy upravený soubor pomocí ls -t
Může seřadit soubor podle času úpravy, přičemž jako první se zobrazí poslední upravený soubor. K otevření posledního upraveného souboru v aktuálním pracovním adresáři můžeme použít příkaz ls a příkazy head:
ls -t | head -1
Zobrazit velikost souboru v HRF (formát čitelný člověkem)
Chcete-li zobrazit velikost souboru ve formátu čitelném pro člověka, tj. GB, G, KB, MB atd., můžeme použít následující příkaz:
ls -lh
Kde h je zkratka pro lidsky čitelný formát.
Zobrazit informace o adresáři
Když používáme 'jim' , získáme informace o obsahu adresářů. Pokud ale chceme vidět informace o adresáři, můžeme použít volbu -d.
Pokud například použijeme příkaz ls -l /etc, zobrazí se každý soubor v adresáři etc. Pokud však chceme zobrazit podrobnosti o adresáři /etc, můžeme použít volbu -ld. Příkaz je následující:
$ ls -l /etc $ ls -ld /etc
Starší soubory související s časem poslední úpravy
Můžeme použít příkaz ls -lt pro řazení názvů souborů zobrazených v sekvenci poslední úpravy. Zjistíme, že je užitečné jej použít s volbou -l. Příkaz je zmíněn níže:
ls -lt
Starší soubory související s časem poslední úpravy (obrácené pořadí)
Můžeme použít příkaz ls -ltr pro řazení názvů souborů zobrazených v pořadí poslední editace v opačném pořadí. Na konci řádku se zobrazí poslední upravený soubor. Stane se dostupnější, když se proces zápisu protáhne. Příkaz je zmíněn níže:
ls -ltr