Přímá řeč je jednoduše samovysvětlující. Je to věta nebo výrok, který podává informace o myšlenkách, názorech a projevech člověka přesně v jejich přirozené podobě. Často jej obklopují uvozovky, aby bylo čtenáři jasné, že citovaný výrok je původním vyprávěním přednášejícího.

Příklady přímé řeči

1. Alina řekla: 'Vrátím se za deset minut.' '
2. Vychovatel řekl Paulovi: „Pokud nedokončíš svůj projekt, zavolám tvé matce. '
3. Puja mi řekl: ‚Co to sleduješ? '
4. Joe řekl: „Musíš mi dát další příležitost. '
5. Lilly řekla: 'Včera v noci mě bolelo tělo.' '
6. Jazz řekl: 'Chystám se koupit nový dům.' '

Nejčastěji se oznamovací sloveso vyskytuje uprostřed příkazu:

je to tak? Zeptal se, nechceš s námi zůstat?

zapněte java

Příslovce lze použít spolu se slovesem hlášením. To je pro vymezení způsobu, jakým se něco říká.

'Na narozeninovou oslavu se nezúčastním,' řekla Kylie rozrušeně.

'Vždy se postarám, abych ti pomohl,' řekl jemně.

Nepřímá řeč může být také známá jako hlášená řeč, nepřímý příběh nebo nepřímý diskurz. V gramatice k nepřímé řeči dochází, když vyjádříte výrok někoho jiného ve svých vlastních větách, aniž byste změnili význam komentáře.

instalace pochodně

Příklady nepřímé řeči

1. Alina řekla, že se vrátí za 1 hodinu.
2. Vychovatel Paula napomenul a řekl, že zavolá matce, pokud svůj projekt nedokončí.
3. Puja se mě zeptal, na co jsem se díval.
4. Joe mi poradil, že jí musím dát další příležitost.
5. Lilly mi řekla, že ji minulý týden bolelo břicho.
6. Jazz řekl, že se chystá koupit nový domov.

Pravidla pro přímé a nepřímé vyprávění

Níže jsou uvedeny metody pro převod přímé/nepřímé řeči.

Krok 1: Poznamenejte si oznamovací sloveso, které se používá k určení času nepřímé řeči.

Krok 2: Upravte místo a čas tak, aby odpovídaly aktuálnímu místu a času mluvčího.

Krok 3: Použijte vhodné zájmeno pro předmět i podmět.

Krok 4: Zkontrolujte, zda má příkaz správnou strukturu a uspořádání slov

Příklady přímé a nepřímé řeči s konverzí

Přímá řeč: Říká: ‚Jím 5 mandlí denně. '
Nepřímá řeč: Říká, že sní 5 mandlí denně.

Přímá řeč: Skupina řekla: ‚Cvičíme každý den. '
Nepřímá řeč: Tato skupina řekla, že chodí cvičit každý den.

Přímá řeč: Můj bratr řekl: ‚Peču pizzu. '
Nepřímá řeč: Můj bratr řekl, že peče pizzu.

Přímá řeč: Marla řekla: „Zpívej se mnou. '
Nepřímá řeč: Marla mi řekla, abych s ní zpíval.

if else v java

Přímá řeč: 'Dnes je jasný a slunečný den.' řekl Gaurav.
Nepřímá řeč: Gaurav řekl, že den byl jasný a slunečný.

Přímá řeč: Moje dcera řekla: ‚Už jsem si vzala tašku. '
Nepřímá řeč: Moje dcera řekla, že tašku už vzala.

Přímá řeč: Řekla: „Možná přijdu pozdě. '
Nepřímá řeč: Řekla, že může přijít pozdě.

Přímá řeč: Seema řekl: „Bydlím v Londýně. '
Nepřímá řeč: Seema řekla, že bydlí v Londýně.

Java srovnatelné rozhraní

Přímá řeč: Řekl: 'Začneme? '
Nepřímá řeč: Zeptal se, jestli máme začít.

Přímá řeč: Řekl: „Musím odejít. '
Nepřímá řeč: Řekl, že musí jít.

Přímá řeč: Řekl: 'Budu tam, v 15 hodin. '
Nepřímá řeč: Řekl, že tam bude v 15 hodin.

Přímá řeč: Shalini řekl: „Dokončil jsem projekt. '
Nepřímá řeč: Shalini řekla, že projekt dokončila.

Přímá řeč: Aradhna řekla: „Mohu nést všechny knihy. '
Nepřímá řeč: Aradhna řekla, že unese všechny tašky.

Přímá řeč: Reema řekl: „Řídil jsem kolo. '
Nepřímá řeč: Reema řekla, že řídila kolo.

Přímá řeč: Simar řekla svým kamarádům: 'Prosím, poobědvejte s námi zítra v 19 hodin. '
Nepřímá řeč: Simar požádala své kamarády, aby s ní druhý den v 19 hodin poobědvali.

kdy vyšel win 7

Přímá řeč: Hari řekl: „Přijdu zítra. '
Nepřímá řeč: Hari řekl, že přijde druhý den.

Přímá řeč: Neviděl jsem Jessicu.
Nepřímá řeč: Řekl, že Jessicu neviděl.

Toto byly příklady přímé a nepřímé řeči. Převod přímé řeči na nepřímou zahrnuje změnu časů, zájmen a časových výrazů.

Přímou i nepřímou řeč budete chtít používat pravidelně, takže se ujistěte, že vám obojí vyhovuje a umíte je správně používat. Přímá řeč ne vždy přesně zobrazuje to, co někdo řekl. Zkuste použít sloveso jako 'konstruovat', 'uvádět' nebo 'vysvětlovat' spíše než 'říkat'. Zatímco „to say“ se běžně používá, možná budete chtít použít „to tell“ k vyjádření něčeho, co vám bylo sděleno. V případě přímé řeči se také obvykle používají obrácené čárky a v případě nepřímé řeči se odstraňují.