logo

Rozdíl mezi formální a neformální komunikací

Komunikace hraje v našem životě zásadní roli. Člověk potřebuje mít dobré komunikační schopnosti, aby vynikl v jakékoli oblasti. Na organizační úrovni je komunikace nanejvýš důležitá. Lidé si prostřednictvím komunikace vyměňují své myšlenky, názory, postřehy. Komunikace může být ústní/verbální nebo písemná. Ústní komunikace zahrnuje mluvení, vzájemné mluvení o různých věcech, zatímco písemná komunikace zahrnuje psaní nebo psaní dopisu za účelem komunikace s osobou. Znakový jazyk je také součástí komunikace, kde lidé používají různé znaky a symboly, aby mohli konverzovat s ostatními lidmi. Řeč těla, oční kontakt, výrazy atd. jsou důležitými aspekty komunikace. Dnes tedy probereme dva významné typy komunikace, tedy formální komunikaci a neformální komunikaci. Začněme pochopením primárního významu téhož.

Rozdíl mezi formální a neformální komunikací

Formální komunikace

Formální komunikace je definována jako komunikace, ve které jsou informace dosaženy správnými kanály nebo cestami. Říká se tomu také oficiální komunikace. Hlavním cílem této komunikace je správně konverzovat a ujistit se, že informace dorazily správně. Tato komunikace je považována za efektivní způsob komunikace, protože díky svému systematickému toku komunikace šetří čas. Příklady formální komunikace zahrnují zprávy, popisy příspěvků, pracovní příkazy, informace týkající se prodeje a zásob atd. Existují čtyři druhy formální komunikace, tj. komunikace směrem nahoru, komunikace směrem dolů, vertikální komunikace a horizontální komunikace. Konverzace nadřízeného a podřízeného spadá pod formální komunikaci. Jednou z hlavních nevýhod formální komunikace je, že pravidla a předpisy jsou velmi rigidní.

Větší význam je kladen na pravidla; místo osoby. Výsledkem je nízká srdečnost ve vztazích mezi nadřízeným a podřízenými.

Neformální komunikace

Neformální komunikace je definována jako komunikace, která nepoužívá formální metody komunikace. Lidé/podřízení se neřídí přísnými pravidly organizace. Lidé konverzují svobodně bez jakéhokoli otroctví. Na organizační úrovni je neformální komunikace spontánním druhem komunikace, ve kterém mohou podřízení a nadřízený volně mluvit. Neexistují žádná oficiální pravidla, systémy nebo pokyny pro komunikaci. Běžným příkladem neformální komunikace je rozhovor s přítelem nebo rodinou. Jednou z hlavních výhod neformální komunikace je, že je velmi flexibilní. Neexistuje žádná zkostnatělost nebo jakákoli formálnost, která by bránila komunikaci. Komunikace vinnou révou je významným druhem neformální komunikace. Nevýhodou tohoto druhu komunikace je, že se fámy nebo dezinformace šíří rychlým tempem. Nyní se podívejme na některé rozdíly mezi formální a neformální komunikací.

ANO NE. FORMÁLNÍ KOMUNIKACE NEFORMÁLNÍ KOMUNIKACE
1. Formální komunikace je definována jako komunikace, která probíhá prostřednictvím formálních/oficiálních cest a kanálů. Na druhé straně neformální komunikace je definována jako komunikace, která probíhá neoficiálně mezi dvěma nebo více lidmi.
2. Ve formální komunikaci existují pevná pravidla a předpisy. Neexistují žádná pevná pravidla nebo předpisy v neformální komunikaci.
3. Jiný název formální komunikace je 'oficiální komunikace'. Dalším názvem neformální komunikace je 'komunikace z vinné révy.'
4. Ve formální komunikaci je větší spolehlivost informací. Je zde menší spolehlivost informací.
5. Proces formální komunikace je pomalý. Proces neformální komunikace je rychlý.
6. Formální komunikace zahrnuje především písemnou komunikaci. Proto pro každou informaci existuje zdokumentovaný důkaz. Neformální komunikace zahrnuje verbální komunikaci. Neexistují tedy žádné zdokumentované důkazy související s tím.
7. Formální komunikace je časově náročná. Neformální komunikace je velmi rychlá a rychlá.
8. Formální komunikace je efektivní, protože existuje systematický tok informací. Neexistuje systematický tok, ale při neformální komunikaci se šetří pracovní záležitosti a čas.
9. Ve formální komunikaci je zachována mlčenlivost. V neformální komunikaci se nezachovává tajemství.
10. Formální komunikace probíhá pouze oficiálními nebo předem definovanými kanály. Neformální komunikace probíhá volně a rychle.
jedenáct. Existuje autenticita informací poskytovaných oficiálními kanály. V neformální komunikaci neexistuje autenticita informací.
12. Hlavním cílem formální komunikace je plnění organizačních cílů. Hlavním cílem neformální komunikace je uspokojování osobních zájmů a potřeb.

To jsou některé z významných rozdílů mezi formální a neformální komunikací. Oba druhy komunikace praktikuje několik organizací. Hlavním cílem je splnění organizačních a osobních cílů. Nyní existuje několik typů formální a neformální komunikace. Pojďme o nich tedy diskutovat.

Typy formální komunikace

    Vertikální komunikace:Tento druh komunikace probíhá na různých organizačních úrovních. V tomto se zpráva předává od juniorů přes členy týmu až k manažerovi.Horizontální komunikace:Tento druh komunikace probíhá mezi vrstevníky stejného nebo různých oddělení.Diagonální komunikace:Tento druh komunikace probíhá mezi podřízenými pracujícími na různých úrovních. Například grafik komunikující s obchodním manažerem.Komunikace směrem nahoru:Při tomto druhu komunikace jsou informace přenášeny z nižší úrovně na vyšší, tedy od podřízených k nadřízeným. Tento druh komunikace zvyšuje morálku zaměstnanců.Komunikace směrem dolů:Při tomto druhu komunikace se informace přenášejí z vyšší úrovně na nižší, tedy od nadřízených k podřízeným. Komunikace směrem dolů je efektivní způsob komunikace.

Typy neformální komunikace

    Jediný řetěz:Při tomto typu komunikace předává osoba A informace osobě B a osoba B je předává osobě C. Takto se jednořetězec pohybuje v neformální komunikaci.Gossip Chain:Při tomto druhu komunikace člověk předává informace několika lidem. Tito lidé to předávají několika dalším. Takto funguje řetězec drbů.Clusterový řetězec:Clusterový řetězec funguje, když dva nebo tři lidé začnou trend, který následují ostatní. Sociální média jsou běžným příkladem klastrového řetězce, kde jedna osoba začíná trend/výzvu a ostatní ji následují.

Jedná se tedy o významné druhy formální a neformální komunikace. Pro vytvoření lepšího prostředí a dosažení cílů společnosti jsou nutné oba typy komunikace. Zvyšuje se morálka zaměstnanců a organizace také plní svůj cíl. Formální i neformální komunikace jde ruku v ruce. Pro hladké a efektivní fungování organizace je tedy nezbytná jak formální, tak neformální komunikace.